Ivan Martin Jirous (1944)
Český básník, publicista a výtvarný kritik známý pod přezdívkou Magor (kterou vymyslel Eugen Brikcius). Patří k čelním představitelům undergroundu. V letech 1963 - 1968 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění. Studiu ale velkou váhu nikdy nepřikládal.
V roce 1967 navázal Jirous spolupráci s hudební skupinou The Primitives Group, po jejímž rozpadu se (spolu s kytaristou Josefem Janíčkem) přidává k začínající rockové kapele The Plastic People of the Universe. Stává se uměleckým vedoucím PPU a v návaznosti na činnost kapely také vůdčí osobností českého undergroundu. Skupině je v roce 1970 znemožněno oficiální vystupování, a tak PPU vystupují sporadicky (především na soukromých akcích přátel). V roce 1976 jsou členové Plastic People zatčeni a souzeni za „protistátní činnost". Tato skutečnost vyvolala v českých intelektuálních kruzích velký rozruch a měla přímý vliv na vznik Charty 77.
Sedmdesátá a osmdesátá léta jsou obdobím, ve kterém je Jirous soustavně souzen za všechny možné delikty - odsouzen byl celkem pětkrát (většinou podle paragrafu 202 - výtržnictví) a ve vězení strávil celkem osm a půl roku. Během věznění v Litoměřicích, Ostrově nad Ohří a ve Valdicích vznikla Jirousova nejvýznamnější básnická sbírka Magorovi labutí písně, která byla z vězení propašována ještě před jeho propuštěním a v roce 1985 jí byla udělena Cena Toma Stopparda.
Na počátku své literární činnosti (v polovině šedesátých let) se Jirous věnoval uměleckým a hudebním studiím. Jako básník debutoval v roce 1975, kdy byla samizdatově vydána jeho první sbírka Magorův ranní zpěv, která s sebou nesla znaky Bondyho tzv. trapné poezie. Na rozdíl od Bondyho se ale u Jirouse objevují prvky křesťanské pokory. Zmiňovaná a zlomová sbírka Magorovi labutí písně obsahuje kromě jakýchsi úryvků z vězeňského deníku také vzpomínky na rodinu a přátele a modlitby a žalmy.
Většina Jirousových básní je dedikována jeho přátelům z okruhu undergroundu (Egon Bondy, Andrej Stankovič, Dana Němcová, Vlastimil Třešňák aj.). Milostné texty jsou věnovány jeho první ženě Věře, básnířce a kunsthistoričce a především druhé ženě, malířce Juliáně.
Žánrově novou a ojedinělou je v Magorově tvorbě sbírka básní a pohádek pro děti Magor dětem z roku 1986.
Když byla v roce 1998 Lidovými novinami volena nejzajímavější kniha roku získala tento titul právě Magorova summa - chronologicky seskládaný soubor takřka všech Jirousových textů, vydaných jakoukoliv formou v letech 1975 - 1997.
Agon Orchestra
Soubor byl založen v roce 1983 skladateli Petrem Kofroněm, Miroslavem Pudlákem a Martinem Smolkou. Po celou dobu fungování se Agon Orchestra zaměřuje na současnou vážnou a českou avantgardní hudbu. Soubor působil dlouhá léta působil jako polooficiální nicméně nikdy nezakázané seskupení. Agon hrál kromě současných autorů i českou avantgardu 60.let a interpretoval grafické partitury. Po listopadovém převratu 1989 se Agon ujal šíření amerického minimalismu a realizoval několik fenomenálních představení, jako byl Pád domu Usherů Philippa Glasse nebo Kráska a zvíře v režii bratří Formanů. Jeho orientace na newyorský underground měla za následek provedení skladeb Johna Zorna, Franka Zappy, Elliota Sharpa. Dalším zlomem v přesahové práci bylo propojení Agonu s Blixou Bargeldem, vedoucím Einstürzende Neubauten. Kromě zmiňovaných aktivit, je třeba upozornit na orchestrální úpravy Pašijových her velikonočních (The Plastic People of the Universe), Brutální lyriky (Filip Topol a Psí vojáci) a řadu dalších nadžánrových projektů.
Dg.307
Skupina vznikla v roce 1973 spojením dvou výrazných osobností undergroundové scény - zakladatele a vedoucího skupiny The Plastic People of the Universe Milana Hlavsy a básníka Pavla Zajíčka. Dg.307 ve svých počátcích experimentovala s hudebními i nehudebními vlivy - koncerty kapely tak nesly prvky neopakovatelného happeningu. Industriální nástroje byly kombinovány s klasickými hudebními nástroji hudebníci se střídaly s nehudebníky. Skupina se (spolu s The Plastic People of the Universe) stala záhy trnem v oku tehdejšího politického establishmentu a někteří skončili za svou tvorbu ve vězení. Kapela vystupovala stále sporadičtěji, Milan Hlavsa se na konci 70. let věnoval výhradně PPU. Definitivní konec první etapy kapely znamenala emigrace Pavla Zajíčka v roce 1980.
K obnovení Dg.307 došlo v roce 1992, Pavel Zajíček spolu s Milanem Hlavsou natočili nahrávku Uměle ochuceno.
Od té doby vystupuje skupina Dg.307 s většími či menšími přestávkami dodnes. Jádro tvorby tvoří i nadále zhudebněná poezie Pavla Zajíčka, v nynější fázi života kapely vložená do podstatně melodičtějších a harmoničtějších struktur než tomu bylo v jejích začátcích.
Petr Kofroň
Skladatel, dirigent a spoluzakladatel souboru Agon Orchestra. Po absolutoriu gymnázia v Praze odešel studovat skladbu na JAMU v Brně. V letech 1980- 1988 učil teoretické předměty na Pedagogické fakultě University Karlovy v Praze, v roce 1989 krátce působil jako notový redaktor v nakladatelství Panton. Od roku 1989 do roku 1996 žil na volné noze, od října 1996 do června 2004 byl šéfem plzeňské opery. V současné době je opět volně tvořícím skladatelem, dirigentem a spisovatelem.
Jana Vébrová
Písničkářka a zpěvačka - na koncertních podiích v poslední době čím dál více zářící „křehoučká víla z větrného mlýna", mladá dívka s harmonikou. Její charismatický projev, silné a poetické písně, naléhavá hra na akordeon, vynikající zpěv jsou její přednosti, jež z ní činí originální a čím dál žádanější písničkářku. Její skladby v sobě pojí zvláštní poetiku textů se zjevným vlivem ponurých sudetských dálav. V polovině června 2007 vyšlo Vébrová sólové album s názvem Kykyrý.
Pavel Zajíček
Básník, textař, výtvarník a jedna z čelních osobností českého undergroundu. Studia na Stavební fakultě ČVUT nedokončil a pracoval v různých dělnických profesích. V roce 1973 stál u zrodu Dg. 307. V roce 1976 byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen k jednomu roku vězení za výtržnictví. V roce 1980 emigroval do Švédska, poté žil v USA (kde se věnoval převážně výtvarnému umění). Po listopadu 1989 se vrátil zpět do republiky, nyní žije střídavě mezi New Yorkem a Prahou.
