Hlavní navigace


Obsah

Masopust, masopust, jen mne holka nevopusť!

06.02.2010 16:30:00 | centrum města, Na Spilce

Zpráva měsíce pro milovníky dobrého jídla, piva a veselí: Plzeňský lidový soubor Mladina připravuje společně s plzeňským festivalem Smetanovské dny
již 6. PLZEŇSKÝ MASOPUST!

Duchovním otcem myšlenky obnovení masopustu v Plzni je Jan Voves, umělecký vedoucí plzeňského souboru Mladina. Plzeňský lidový soubor Mladina je čelním představitelem lidové hudby a tradic jihozápadních Čech a stane se také, společně se svými hosty hlavním protagonistou veselice. Návštěvníci se mohou těšit nejen na masopustní písně a tance, ale také na někdejší zvyklosti masopustní zábavy...

Sbohem masu

Masopust neboli také „karneval"(v původním slova smyslu „opuštění masa" - z latinského caro maso + vale sbohem) představuje období veselí, jídla, hodování a tancovaček. Slovo masopust je dokládáno v češtině již od 14. století a během vývoje do novočeštiny v něm nedošlo k žádným hláskovým změnám. Původně slovo masopust označovalo dobu, kdy se podle církevních zvyklostí nejedlo maso a jako masopust byla označována doba velikonočního či lépe předvelikonočního půstu - od Popeleční středy do Velikonoc. Tento původní význam se však kromě staroslověnštiny nedochoval v žádném ze současných slovanských jazyků, ani v češtině. Postupně se slovem masopust začal označovat jiný úsek roku - doba trvající od Tří králů - od 6. ledna, doba po Vánocích až do Popeleční středy, která je začátkem velikonočního půstu.

Od čtvrtka do úterý

Samotná masopustní tradice v Čechách sahá až do poloviny 13. století. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába
s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Zábavy, bály, plesy

Dnes má ale slovo masopust (lidově též fašank) význam jiný, označuje spíše celé období po Vánocích, tedy celé období veselí před velikonočním půstem. S masopustem souvisí taneční zábavy, bály a plesy. Masopust se odehrával nejen na vesnicích, ale i ve městě, kde průvody masek bývaly bohatší a často se jezdilo i na saních. Například ještě v 70. letech 19. století se traduje, že od hostince U města Hamburku vyjížděly měšťanské sáně do ulic, aby se masopustníci záhy vrátili do hospody a pohřbili "Bakchuse".

V sobotu 6. února Na Spilce

Program s názvem „Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť!" se uskuteční v sobotu 6. února v největší plzeňské restauraci Na Spilce přímo v areálu Plzeňského Prazdroje. Nejpestřejší částí masopustu bude průvod, který po 16 hodině dorazí před plzeňskou radnici, kde podle tradice průvod poděkuje starostovi, v našem případě primátorovi, za udělení povolení masopust konat, ale také poukáže na nedostatky, které sužovaly Plzeňany v uplynulém roce. Průvod vrcholí svržením zapáleného Bakchuse z mostu do řeky, čímž je symbolicky zúčtováno se všemi nešvary a příkořími minulého roku. Jádro průvodu tvoří folklórní soubory, oblečené v tradičních maskách a doprovázené hudbou. Vítány jsou ale i všechny další masky a maškary, které se k průvodu přidají!
Vrcholem masopustu bude večerní veselice Na Spilce, která začíná v době, kdy do pivovaru dorazí průvod maškar.

Kdo tedy budete mít 6.února cestu do Plzně, nenechte si masopust Mladiny v žádném případě ujít. A pokud na sobě budete mít jakoukoli masku nebudete litovat!!!

JÉMINE, DOMINE, MASOPUST POMINE!!
JÉMINE! DOMINE, MASOPUST JE PRYČ!!

Autor: Martin Šefl, vedoucí PLS Mladina


Doplňkové informace

Online rezervace vstupenek

Vyhledávání

Program ke stažení

Program 30. festivalu Smetanovské dny ke stažení zde (pdf, 703kB).

Nepřehlédněte

Fotogalerie jednotlivých ročníků festivalu najdete zde!

Evropské hlavní město kultury 2015

do toho!

 

PLZEŇ - kandidát na titul "EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015"

 

více informací na www.plzen2015.cz

Odkazy

Festival českých filmů Finále

www.filmfestfinale.cz

 

Měšťanská beseda

www.mestanska-beseda.cz


↑ nahoru