Masopust

18.02.2012 | centrum města, Na Spilce

MASOPUST, MASOPUST, JEN MNE HOLKA NEVOPUSŤ! Zpráva měsíce pro milovníky dobrého jídla, piva a veselí: Plzeňský lidový soubor Mladina připravuje
další PLZEŇSKÝ MASOPUST!

Duchovním otcem myšlenky obnovení masopustu v Plzni je Jan Voves, umělecký vedoucí plzeňského souboru Mladina. Plzeňský lidový soubor  Mladina je čelním představitelem lidové hudby a tradic jihozápadních Čech a stane se také, společně se souborem Jiskra, Plzeňskými heligonkáři a dalšími hosty hlavním protagonistou veselice. Návštěvníci se mohou těšit nejen na masopustní písně a tance, ale také na někdejší zvyklosti masopustní zábavy…

Sbohem masu

Masopust neboli také „karneval“(v původním slova smyslu „opuštění masa“ – z latinského caro maso + vale sbohem) představuje období veselí, jídla, hodování a tancovaček. Slovo masopust je dokládáno v češtině již od 14. století a během vývoje do novočeštiny v něm nedošlo k žádným hláskovým změnám. Původně slovo masopust označovalo dobu, kdy se podle církevních zvyklostí nejedlo maso a jako masopust byla označována doba velikonočního či lépe předvelikonočního půstu - od Popeleční středy do Velikonoc. Tento původní význam se však kromě staroslověnštiny nedochoval v žádném ze současných slovanských jazyků, ani v češtině. Postupně se slovem masopust začal označovat jiný úsek roku - doba trvající od Tří králů - od 6. ledna, doba po Vánocích až do Popeleční středy, která je začátkem velikonočního půstu.

Od čtvrtka do úterý

Samotná masopustní tradice v Čechách sahá až do poloviny 13. století. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný "tučný čtvrtek" či "tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Hlavní masopustní zábava začínala o "masopustní neděli". Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal "mužovský bál", kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané. Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti "maškarádů", jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Zábavy, bály, plesy

Dnes má ale slovo masopust (lidově též fašank) význam jiný, označuje spíše celé období po Vánocích, tedy celé období veselí před velikonočním půstem. S masopustem souvisí taneční zábavy, bály a plesy. Masopust se odehrával nejen na vesnicích, ale i ve městě, kde průvody masek bývaly bohatší a často se jezdilo i na saních. Například ještě v 70. letech 19. století se traduje, že od hostince U města Hamburku vyjížděly měšťanské sáně do ulic, aby se masopustníci záhy vrátili do hospody a pohřbili "Bakchuse".

V sobotu 18. února Na Spilce

Program s názvem „Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť!“ se uskuteční v sobotu 18. února v největší plzeňské restauraci Na Spilce přímo v areálu Plzeňského Prazdroje. Nejpestřejší částí masopustu bude průvod, který po 16 hodině dorazí před plzeňskou radnici, kde podle tradice průvod poděkuje starostovi, v našem případě primátorovi, za udělení povolení masopust konat, ale také poukáže na nedostatky, které sužovali Plzeňany v uplynulém roce. Průvod vrcholí svržením zapáleného Bakchuse z mostu do řeky, čímž je symbolicky zúčtováno se všemi nešvary a příkořími minulého roku. Jádro průvodu tvoří folklórní soubory, oblečené v tradičních maskách a doprovázené hudbou. Vítány jsou ale i všechny další masky a maškary, které se k průvodu přidají!

Autor: Martin Šefl, vedoucí PLS Mladina