Off-program


 25. 2. 2017

16.00

 

Masopust, masopust, jen mě holka nevopusť!

Pořadatel: Plzeňský lidový soubor Mladina7

 

 

 

 2. 3. 2017

15.00

 

Pietní akt u pomníků Bedřicha Smetany a Josefa Františka Smetany

Kopeckého sady, Plzeň

 

 

 

 3. 3. 2017

18.00

 

Eugen Brikcius - Literární večer

Restaurace-galerie ArtamoPlzeň

vstupné 120 CZK

Vystoupení Eugena Brikciuse připomene literární krajinu 19. století, kdy vládly světla, tmy a stíny - a věže ze slonoviny. Zdá se, že tato magická stínohra díky literárně dějinné setrvačnosti mutatis mutandis setrvává ve století dvacátém a jednadvacátém. Je třeba mít oči k vidění a uši k slyšení.

hudební doprovod:

Petra Arnerová – kytara
Milan Arner – klarinet

 

Koupit vstupenky

 

 

 6.3. 2017

17.00

 

Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský v souřadnicích evropského romantického nacionalismu

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň

PŘEDNÁŠKA

Rukopisy Královedvorský a Zelenohorský v souřadnicích evropského romantického nacionalismu

ve spolupráci s Muzeem jižního Plzeňska

Přednášející:

PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D. (Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.)

Rukopisy královédvorský a zelenohorský představují nejen známý spor "obránců" a "odpůrců", nýbrž i jedinečné uplatnění domněle původního národního básnictví při utváření novodobého kulturního kánonu v souvislostech evropského romantického nacionalismu, v nichž autentická středověká epika i podvržená díla figurovaly přinejmenším z hlediska recepčních praktik obdobně. Přednáška upozorní na řadu adaptací Rukopisů v soudobé publicistice a umění v českých zemí, již později překryl úhel pohledu rukopisného sporu, a zamyslí se nad tím, co tyto ohlasy spojuje. Zabývat se bude také otázkou, proč až do realistické kritiky roku 1886 Rukopis královédvorský představoval nejpřekládanější dílo české literatury.

Prezentace projektu „Dvě století Rukopisů“

Mgr. Michal Červenka (Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o.)

Projekt „Dvě století Rukopisů“ připravuje Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, p. o., společně s regionálními i nadregionálními partnery. Autoři se soustřeďují na představení Rukopisu královédvorského a zelenohorského v kontextu jejich vlivu na formování novodobé české společnosti v 19. století. Součástí projektu je cyklus doprovodných přednášek, probíhající od března do listopadu 2017

 

 

 

10.3. 13.00 - 18.00

a

11.3. 2017

9.00 - 13.00

 

Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany

Západočeské muzeum v Plzni

Konference je určena pro všechny zájemce, kteří si rádi připomenou významnou obrozeneckou osobnost Plzně, Ph.Dr. prof. Josefa Františka Smetanu. Konference se uskuteční v termínu 10. - 11. 3. 2017 v prostorách Západočeské muzeum v Plzni, Kopeckého sady 357/2, Plzeň. Součástí konference bude i slavnostní odhalení opraveného náhrobku Františka Smetany na Mikulášském hřbitově. Bližší informace včetně programu naleznete na webových stránkách konference www.kof.zcu.cz/ak/smetana. Vstup na konferenci je ZDARMA po přihlášení do naplnění kapacity sálu.

V rámci Smetanovských dní v roce 2017 si připomeneme tuto všestrannou osobnost odbornou konferencí.

Na konferenci přislíbili účast přední vysokoškolští pedagogové (prof. V. Viktora, prof. J. Kumpera, doc. J. Bečvář, doc. J. Bezděk a další). Obsahem konference bude například:

  • Básnické dílo J. F. Smetany
  • Obrozenecká činnost J. F. Smetany
  • Vztah J. F. Smetany a J. V. Sedláčka
  • Hudba v období života J. F. Smetany
  • Mikulášský hřbitov v Plzni
  • Základové hvězdosloví čili astronomie
  • Učebnice přírodopisu J. F. Smetany

Konferenci pořádá Česká astronomická společnost, která v roce 2017 oslaví sto let od svého založení, společně s Plzeňskou filharmonií, Fakultou pedagogickou v Plzni, Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni, Západočeským muzeem v Plzni a dalšími partnery.

Konference se uskuteční v termínu 10. až 11. 3. 2017 v prostorách Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 357/2. Na konferenci rádi přivítáme všechny zájemce.

Účast na konferenci je bezplatná, nutná je však elektronická registrace. Více informací naleznete na webových stránkách www.zpcas.cz.

RNDr. Miroslav RANDA, Ph.D.

děkan Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni

 

 
18.3. 2017  

Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Němejcova 2, Plzeň

  • Přednáška 11:00 - 12:30
  • Promítání dokumentárního filmu:
    „Občané s erbem“ (Vít Olmer, 1966) + diskuze s hosty 14:00 - 15:45
  • Hosté: František Kinský, Jaroslav Lobkowicz
  • Slavnostní zahájení:
    • J. S. Bach: Fuga g moll
    • N. Paganini: Caproccio č. 15
    • Pavla Tesařová – housle

„Ve znamení tří deklarací… Šlechta v letech nacistického ohrožení československého státu“

Postavení šlechty v Československu za první republiky nebylo jednoduché. Aristokraté se od většiny společnosti odlišovali třeba tím, že své vlastenectví nevztahovali ani k jazyku, ani k národu, ale k zemi, ve které žili. Většinou také neměli důvěru k demokratizačním tendencím, protože kvůli nim přicházeli o svá privilegia. Připomeňme, že k prvním legislativním krokům v nově vzniklé Československé republice v roce 1918 patřil zákon o zrušení šlechtických titulů. Navíc proběhla rozsáhlá pozemková reforma, která oslabila ekonomické, a tím i politické postavení šlechty. To vše činilo vztah šlechty k novému státu problematičtější.

Přesto se v řadách české zemské šlechty zformoval významný tábor těch, kteří se postavili na obranu státu, a navíc se identifikovali i s českým národem a byli ochotni nést jeho úděl tváří v tvář nacistické agresi. Tento svůj postoj – pro mnohé dodnes překvapivý – dali najevo velmi viditelně, a to dokonce třikrát: v letech 1938 a 1939 zformulovali celkem tři deklarace, které adresovali nejprve prezidentu Benešovi a pak prezidentu Háchovi.

Právě o těchto osobnostech české šlechty (šlo o zástupce Kinských, Schwarzenbergů, Lobkowiczů, Czerninů, Sternbergů a dalších) a o jejich osudech bude mluvit historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

„Občané s erbem“ aneb Ze života šlechty v komunistickém Československu

Dokument režiséra Víta Olmera „Občané s erbem“ vzbudil v uvolňující se atmosféře 60. let značnou pozornost, neboť vypovídal o osudech žijících potomků české šlechty, tedy společenské skupiny, která v časech komunismu zůstávala pro většinu veřejnosti tabu. Diváci tak mohli zhlédnout nositele starobylých rodových jmen v nejrůznějších, zpravidla dělnických profesích: například řidiče nákladního automobilu Theobalda hraběte Czernina, kulisáka v Karlínském divadle Zdeňka hraběte Sternberga nebo Václava hraběte Wratislawa z Mitrowitz coby lesního dělníka. Proto nepřekvapí, že tento film se po roce 1968 v oficiálních projekcích již neobjevil a znovu byl uveden až po listopadu 1989.

Na projekci zmiňovaného dokumentu naváže diskuse o šlechtě minulé i současné, a sice s vybranými pokračovateli české šlechty. Večerem bude provázet historik a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra.

     

Nahrávám kalendář akcí

Dnes nic nehrajeme