Koncert Jany Bouškové a Plzeňské filharmonie zakončil letošní ročník festivalu Smetanovské dny

 

Slavnostní závěrečný koncert (28. 3. v Měšťanské besedě) byl uveden krátkými projevy primátora Města Plzeň Martina Baxy a předsedy správní rady Plzeňské filharmonie Vladislava Vilímce . U dirigentského pultu Plzeňské filharmonie stanul poprvé Tobias Volkmann, který působí jako šéfdirigent Theatro Municipal Rio de Janeiro a hlavní hostující dirigent Národního symfonického orchestru UFF. Studoval u řady významných dirigentů (Kurt Masur, Jorma Panula a dalších ), ale také u Ronalda Zollmana, současného šéfdirigenta Plzeňské filharmonie. Patří k významným osobnostem nové generace brazilských hudebníků a tak zcela oprávněně uvedl koncert dílem jednoho z největších brazilských skladatelů 20. století Heitora Villa Lobose (1887 – 1959), od jehož úmrtí uplyne letos 60 let.

K nejznámějším Lobosovým kompozicím patří cyklus devíti svit Bachianas brasileiras čerpající z lidové hudby a z autorova obdivu k J. S. Bachovi. Provedením Prelúdia ze čtvrté svity se orchestr ve smyčcovém obsazení vzepjal v krásných plastických dynamických obloucích zakončených přesnými frázemi. Následovala pak hudba méně známého argentinského skladatele Alberta Ginastery (1916 – 1983), blízkého přítele Aarona Coplanda, který ve svém díle absorbuje lidovou tradici   s evropskými uměleckými směry.

V této latinskoamerické části večera byla hvězdou harfistka Jana Boušková, umělkyně nesporně patřící ke světovým špičkám svého oboru. Z řady jejích významných výkonů nelze opomenout vítěství v prestižní harfové soutěži v USA roku 1992, v níž získala krásný, zvukově vyvážený nástroj. Její provedení Ginestrova třívětého Koncertu pro harfu a orchestr op. 25 byl velkým zážitkem. Skladba jako taková je zajímavá a posluchačsky vděčná, v obou krajních větách se v toku hudby prolínají folklórní prvky, střední část vytváří jakousi noční scénu plnou utichajících zvuků a napětí. Díky autorově vynalézavé instrumentaci, výrazově plnému přednesu i decentně vedenému orchestu pod vycizelovanými gesty dirigenta, vyzněla skladba k nejvyšší spokojenosti publika. Jana Boušková jako přídavek virtuózně zahrála Benátský karneval.

   Druhá polovina koncertu patřila P. I. Čajkovskému. Z jeho symfonií byla důmyslně vybrána Symfonie č.2 c moll, op. 17, v níž je nejvíce uplatňován folklór. Zaznívají tu citace ukrajinských lidových písní i tanců. I zde podala Plzeňská filharmonie velmi pěkný výkon. Pod taktovkou noblesně vystupujícího T. Volkmanna hrál orchestr se zaujetím, nadlehčeností, s výbornými dynamickými odstíny i s vnitřní silou.

39. ročník festivalu Smetanovské dny byl uzavřen důstojně na skvělé umělecké úrovni.                                                                                    

                                                                                                           Jana Tomažičová